Vrcholem a středem křesťanské liturgie je "slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně". Toto třídení začíná večerní eucharistií na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli. Svátek Velikonoc je tedy tvořen Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Velikonoční nocí a Nedělí zmrtvýchvstání.
Zeleným čtvrtkem začíná tzv. velikonoční triduum (třídení). Na Zelený čtvrtek se připomínají dvě hlavní události: 1. Ježíšova večeře na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy, ustanovuje tajemství eucharistie a zároveň je zrazen od Jidáše 2. Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí...
Velikonoční Velký pátek je součástí Svatého týdne a velikonočního tridua. Na Velký pátek se připomíná smrt Ježíše Krista na kříži. Je to výhradní den v roce, kdy středem církevní liturgie a jejím vrcholným momentem není eucharistie, ale kříž.
Bílá sobota je druhým dnem tak zvaného velikonočního - tridua (třídenní). Je to den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den ticha. Křesťané prodlévají u hrobu Pána, rozjímají nad jeho utrpením a smrtí a po celý den nekonají žádné liturgické obřady. Po západu slunce (tj. v sobotu večer) začíná velikonoční bdění (vigilie), a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci (vigilii).
Neděle zmrtvýchvstání, „Hod Boží velikonoční“
Kristus vstal z mrtvých za svítání "prvního dne v týdnu", neboli "prvního dne po sobotě" (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému "lámání chleba" ("mši svaté") a tento den nazvali "dnem Páně". Každá neděle v roce je tedy "oslavou Velikonoc" - zvláštním zpřítomněním Kristova vykupitelského činu. Jedině z něho můžeme čerpat posilu pro naši vlastní cestu zmrtvýchvstání.
Velikonoční oktáv a doba velikonoční
Oslava Velikonoc trvá dalších padesát dní ("velikonoční doba") a vrcholí slavností Seslání Ducha svatého (Letnice). Latinský název Pentecostes znamená "padesátý den velikonoční slavnosti". První týden po Velikonocích se nazývá "velikonoční oktáv". Čtyřicátý den po Velikonocích (čtvrtek v šestém velikonočním týdnu) se slaví svátek "Nanebevstoupení Páně".
Na první neděli po Velikonocích se slaví Svátek Božího milosrdenství. Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan Pavel II. v den svatořečení polské řeholnice Faustyny Kowalské – 30. dubna 2000. Právě sestra Faustyna se stala šiřitelkou poselství o Milosrdenství určeném celému světu. „V tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; a' se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat.“ (Deníček, 699)
Přípravou na svátek může být novéna, která spočívá v modlitbě korunky k Božímu milosrdenství (začíná na Velký pátek, trvá devět dní). „V té novéně,“ slíbil Ježíš, „udělím duším veškeré milosti.“ (Deníček, 796)
Jako první slavila svátek Milosrdenství sv. Faustyna. 23. ledna 1995 papež Jan Pavel II. na prosbu polských biskupů souhlasil, aby ve všech polských diecézích byla po názvu 2. neděle velikonoční doplněna slova „Božího milosrdenství“. Dnes je 2. neděle velikonoční, díky dekretu Kongregace pro bohoslužbu a svátosti ze dne 5. května 2000, slavena na celém světě jako neděle Božího milosrdenství.
"Utrpením Pán přešel ze smrti do života a otevřel cestu nám, kteří věříme v jeho vzkříšení, abychom ze smrti do života přešli i my. Není nic velkého, že Ježíš zemřel, tomu věří i pohané, židé a bezbožníci; tomu věří všichni. Skutečně velkou věcí je věřit, že vstal z mrtvých. Vírou křesťanů je Kristovo zmrtvýchvstání." (Sv. Augustin)
Velikonoční bohoslužby v našem děkanátu.
Zdroj: www.ado.cz
Průvodce Velikonocemi ...
Velikonoční triduum
Vrcholem a středem křesťanské liturgie je "slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně". Toto třídení začíná večerní eucharistií na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli. Svátek Velikonoc je tedy tvořen Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Velikonoční nocí a Nedělí zmrtvýchvstání.
Velikonoční oktáv a doba velikonoční