cirkev.cz

Ve čtvrtek 16. července se z Ukrajiny vrátil kardinál Matteo Zuppi, předseda Italské biskupské konference. Zakončil tak čtyřdenní misi v této válkou zkoušené zemi. Závěrem jeho programu byla účast na oslavách Dne ukrajinské státnosti a setkání s představiteli státní správy i církve.

Ve středu 15. července přijala královna Camilla v londýnském Clarence House zástupkyně Mezinárodní unie generálních představených ženských řeholí. Řeholní sestry jí přiblížily svou službu v krizových oblastech světa, kde pomáhají ženám a dívkám ohroženým válkou, obchodováním s lidmi, chudobou i dopady klimatických změn.

Poslední den letních prázdnin, 31. srpna, se v ostravsko-opavské diecézi ponese ve znamení Dne modlitby za domov. Datum má pro diecézi symbolický význam – právě 31. srpna se v roce 1996 ujal jejího vedení biskup František Václav Lobkowicz a o 27 let později také jeho nástupce biskup Martin David.

Tradiční pouť kněží brněnské diecéze se koná vždy v červenci o památce Panny Marie Karmelské na poutním místě v Kostelním Vydří. Také letos se kněží setkali v tamním areálu karmelitánského kláštera a slavili společně s biskupem Pavlem Konzbulem a dalšími věřícími mši svatou.

Dva koncerty v chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře nabídly jedinečné spojení gotické architektury, symfonické hudby a celosvětově známé počítačové hry.

Ve čtvrtek 16. července byla na římském Kapitolu podepsána „Římská deklarace o odzbrojeném a odzbrojujícím míru v epoše umělé inteligence, autonomních jaderných zbraní, nových digitálních protokolů a modelů vzniklých z digitálního rozvoje“. Tento dokument je výstupem z jednání světových nobelistů, bývalých státníků, specialistů a dalších účastníků fóra konaného v areálu Borgo Laudato Si’ ve dnech 14.–16. července letošního roku.

Poutní stezka sv. Cyrila a Metoděje ve Zlínském kraji nabídne poutníkům i turistům lepší zázemí. Kraj podél vybraných úseků stezky umístí milníkové kameny, odpočívky, jednoduchá nocoviště i kompostovatelné toalety. Na pilotní projekt vyčlenil 5 milionů korun.

Dne 17. července slaví církev v českých zemích nezávaznou památku blahoslaveného Česlava a svatého Hyacinta, kněží dominikánského řádu. Oba patřili k prvním následovníkům sv. Dominika a významně přispěli k šíření dominikánské spirituality i hlásání evangelia ve střední a východní Evropě.

Karel IV. přivezl v roce 1354 do Prahy vzácný fragment Markova evangelia. Letos se tento artefakt vydá na mimořádnou cestu zpět do Itálie, kde se po téměř 700 letech znovu setká se dvěma dalšími dochovanými částmi starobylého rukopisu. Historicky první společné vystavení těchto tří fragmentů od jejich rozdělení nabídne od 12. září mezinárodní výstava „MARKOVO EVANGELIUM. Sedm století. Tři zlomky. Jeden evropský příběh“ v italské Aquileii.

Mezinárodní humanitární organizace International Rescue Committee zařadila Haiti na 5. místo ve své výroční zprávě o zemích s nejhorší humanitární krizí. V nově zveřejněném žebříčku je Haiti nejhůře hodnocenou zemí západní polokoule, celosvětově jej předstihují pouze Súdán, Palestina, Jižní Súdán a Etiopie. Právě do této země odchází bývalý apoštolský nuncius v České republice.

Život v řeholním společenství může mít pozitivní vliv nejen na duchovní, ale i na fyzické zdraví. Vyplývá to z rozsáhlé německo-rakouské studie, která téměř třicet let zkoumala životní podmínky řeholníků a řeholnic. Podle jejích závěrů žijí mniši v průměru déle než muži v běžné populaci a rozdíl v délce života mezi muži a ženami je v klášterním prostředí výrazně menší.

Po schválení zákona legalizujícího eutanazii a asistovanou sebevraždu ve Francii znovu zaznívá stanovisko Papežské akademie pro život. Její kancléř P. Andrea Roberto Ciucci připomíná, že odpovědí na utrpení není eutanazie, ale blízkost, paliativní péče a doprovázení člověka až do přirozené smrti.

Předseda Italské biskupské konference kardinál Matteo Zuppi se během své návštěvy Ukrajiny připojil v Kyjevě k oslavám Dne ukrajinské státnosti, který připomíná také křest Kyjevské Rusi. Při modlitbě prosil Boha o spravedlivý mír, návrat válečných zajatců i dětí odvlečených během války.

Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové nabízí zájemcům tříleté bakalářské studium programu Náboženská výchova. Kombinovaná forma studia s teologickým zaměřením je určena zejména katechetům a dalším lidem zapojeným do života církve. Přihlášky je možné podávat do 31. července 2026.

Francouzské Národní shromáždění ve středu 15. července definitivně schválilo legalizaci eutanazie a asistované sebevraždy. Francie se tak zařadila mezi několik evropských zemí, které tuto možnost umožňují, vedle Belgie, Nizozemska, Lucemburska a Španělska.

V neděli 26. července 2026 bude církev slavit již 6. světový den prarodičů a seniorů. Letošní ročník se ponese v duchu slov z knihy proroka Izajáše: „Já přece na tebe nezapomenu“ (Iz 49,15). Papež Lev XIV. ve svém poselství vyzývá k větší blízkosti se staršími lidmi, zejména s těmi, kteří žijí osaměle nebo jsou v domovech pro seniory. ČBK k tomu dni vydala společný pastýřský list.

16. červenec je dnem zasvěceným úctě Matky Boží zvláště tak, jak ji ctí karmelitánský řád, proto je právě tento den vzývána jako Panna Maria Karmelská. Mariánská úcta je přitom spojena s historií karmelitánské spirituality od prvopočátku.

Svůj vlastní podcast dnes spustila Ostravsko-opavská diecéze. Jmenuje se pOODcast, velká písmena v názvu odkazují na zkratku diecéze. Pořad je k poslechu na platformách Spotify a podcasty.cz. pOODcast bude přinášet rozhovory s lidmi, kteří v této diecézi žijí, působí nebo jsou s ní nějak spojeni.

Ve dnech 11.–16. srpna 2026 se v Ostravě uskuteční Celostátní setkání mládeže (CSM), největší setkání mladých katolíků v České republice. Na tradiční akci určenou mladým lidem ve věku od 14 do 26 let je přihlášeno přibližně 3 200 účastníků z celé republiky. Po duchovní stránce je bude doprovázet 135 kněží, řeholníků a řeholnic spolu s biskupy.

15. července si církve na Ukrajině připomínají svatého Vladimíra Velikého, kyjevského knížete, který v roce 988 přijal křest a uvedl ke křesťanství Kyjevskou Rus. Tato událost patří k nejvýznamnějším mezníkům dějin východní Evropy a zásadně ovlivnila duchovní, kulturní i politický vývoj celého regionu.