Ohlášky - 4.3.2012 - 2. NEDĚLE POSTNÍ

Rok biřmování  2012

2. postní týden

V současné době jsme v naší zemi  svědky toho, že mnoho křesťanů považuje svátost biřmování za určitý „zbytečný“ nadstandart. Tato svátost  je proto často odsouvána na dobu, kdy bude více času, nebo kdy si trochu více ujasníme základy víry apod.

Letošní rok  je  druhým pří- pravným rokem  na výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu, které oslavíme v roce 2013. Arcibiskup olo-moucký Mons. Jan Graubner ve svém pastýřském listě zdůra-znil, že je to především Duch svatý, který buduje Boží království ve světě. A jestliže my nehoříme takovou vírou, abychom zapalovali všechny kolem nás, pak je nutné obnovit své rozhodnutí pro Boha a otevřít se působení Ducha svatého, který může změnit i dnešní svět!

K zamyšlení nad touto svátostí kéž pomohou i tyto každodenní, postní rozjímání.

Neděle 4. března

Duch Boží a duch lidský

Uznat existenci Ducha Božího, neznamená snížit cenu lidské osobnosti, ale naopak jí lépe uchopit.

Člověk je mnohotvárná bytost, zároveň tělesná i duchovní, mající duši i ducha, který je mocnou a od života neod-dělitelnou silou. Mysl věřících je zároveň sídlem Ducha, který jí obnovuje a jehož přítomnost vzbuzuje synovskou modlitbu a volání s cílem plně spojit člověka s Pánem „v jedinném duchu.“ Duch svatý tak proniká ducha lidského, do té míry, že jej zcela přetavuje, aniž by tím rušil jeho individualitu. Jako voda proniká rostlinu, dává jí svěží barvu a každé rostlině zcela specifickou jí vlastní vůní, tak je tomu i s působením Ducha svatého v srdci člověka.

Z výsosti nebes zavítej,

do duší nám svou milost vlej.

Pondělí 5. března

Vylití Ducha

Činnost Ducha se však nemá do budoucna projevovat jen v prorocích, nebo králích, nýbrž má být vylita na všechen lid.

Právě skrze Ducha se má z lidstva stát nové stvoření, uvedené do obnovené země, kde vládne právo a sprave-dlnost. Tento lid bude mít také nové srdce – které je ote-vřené věrnosti Božímu slovu a schopné opravdové a účinné prosebné modlitby. Tato dávná proroctví se začaly uskute-čňovat při konečném zjevení Boha v Ježíši Kristu a nyní skrze vylití Ducha svatého při udělování svátosti biřmování dochází naplnění v každém, kdo skrze tuto svátost uskutečňuje ve svém životě Boží vůli a roste ke stále větší podobě v Ježíši Kristu.

Přijď ze svými dary zas,

otče chudých mezi nás,

přijď nám srdce potěšit.

Úterý 6. března

Co dělá Duch svatý?

Sv. Jan Křtitel nejen ohlašoval příchod Mesiáše, ale i Ducha svatého.

Zatímco Syn jedná – nechává se křtít v řece Jordáně a Otec k němu promlouvá, Duch svatý ani nejedná, ani nepromlouvá a přesto je nepostradatelný v dialogu mezi Otcem a Synem. Co tedy dělá? Uskutečňuje  setkání Otce a Syna, stává se prostředkem komunikace. Ježí-šovi sděluje Otcova slova zaslíbení a Otci zjevuje syno-vský vztah Ježíše.

Podobně je tomu i ve spojení mezi člověkem a Bohem. Biřmováním se toto spojení upevňuje a člověk v Duchu svatém nejen poznává Boží vůli ve svém životě, ale Duch svatý se za něj přimlouvá Otci vzdechy, které nelze vypovědět.

Nauč nás Boha Otce znát

a Syna jeho milovat

a v tebe Duchu svatý zas, důvěřovati v každý čas.

Středa 7. března

Odevzdávám svého Ducha

Každý člověk, byť sebevětší je v okamžiku své smrti odsouzen k ústupu do minulosti. U Ježíše je to jiné.

Ježíš v okamžiku smrti ode-vzdává svého ducha do rukou Božích. Až do této chvíle bylo působení Ducha vázáno pouze na jeho osobu. Tím, že jej odevzdává Otci může po svém zmrtvýchvstání propojit ducha člověka s Duchem Božím, který bude poslán od Otce a stane se skutečným utěšitelem  v srdci každého člověka, který jej bude ochoten a schopen přijmout. Syn člověka byl nejen vyvýšen a zasedl po pravici Otcově v jeho slávě, ale také shromažďuje vykoupené lidstvo a vylévá na ně Ducha.

Ducha svého rač nám vlíti,

ať umíme s tebou žíti

a svým dílem přispěti

ke Kristově oběti.

Čtvrtek 8. března

Církev přijímá Ducha svatého

Církev je nové stvoření a nemůže ze rodit jinak, než z Ducha, ze kterého se rodí vše, co se rodí z Boha.

Ve SZ vidíme, že se Duch svatý projevoval stejně jako u prvních učedníků.

1. Divy a mimořádnými úkazy

(mluvení jazyky, uzdravování nemocných, vysvobozování

posedlých)

2. Neohroženost učedníků.

V prvním případě šlo o znamení, upozornění, že se přísliby dané Bohem naplňují, že obrácení a odpuštění hříchů je možné. Nadešla hodina, kdy Bůh vylévá Ducha na svou církev.  Nelze proto dnes očekávat, že Bůh bude tyto divy nutně opakovat, když víme, že žijeme v poslední době a zvěst evangelia je už známá po celém světě.

Duchu Svatý, připrav Pánu v našich srdcích jasný chrám

Ať jsme hodní jísti manu, kterou je Pán Ježíš sám.

Pátek 9. března

Působení Ducha svatého

Duch svatý je zároveň duchem Ježíšovým a pod jeho vlivem dnes církev znovu koná to, co konal Ježíš.  

Duch svatý dnes v církvi působí stejným způsobem jako v Ježíšovi. Nejenom, že hlásá jeho slovo, ale také se modlí a opakuje jeho modlitbu. Pokra-čuje v lámání chleba a díkuči-nění. V neposlední řadě udržuje mezi bratřími jedno-tu, jaká kdysi panovala okolo Ježíše.  Dokud totiž Ježíš žil, musel vynakládat trvalé úsilí na to, aby učedníky udržel u sebe. Nyní, když je pryč, jdou jeho učedníci sami v jeho šlépějích, protože přijali jeho Ducha.  On posílá vyvolené nejen hlásat evangelium až na konec země, ale také doprovází a vede činnost dnešních apoštolů.

Buď nám stálou ochranou, dej nám státi v každém boji s myslí Bohu oddanou.

Sobota 10. března

Život v Duchu

Jestliže v nás má Bůh zalíbení, tak je to pouze sláva Kristova v nás, která je nám dána skrze Ducha svatého.

Duch svatý byl tedy nejen slávou našeho Pána, ale i naší slávou. On nás přetváří k Božímu obrazu. Sv. Pavel nerozlišuje přísně mezi Duchem a Kristem, mezi životem v Pánu a životem v Duchu. Žít pro něj znamená nosit v sobě živého Krista a tím i Ducha. Být v Ježíši Kristu, znamená žít v Duchu svatém. Jenom díky tomuto tajemnému spojení, může sv. Pavel říci: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Každý biřmovaný křesťan přijímá nesmazatelné znamení toho, že jeho život má být životem v Duchu svatém, životem Krista v dnešní době.

Uč nás, této země syny, srdcem v nebi přebývat.