To je můj milovaný syn, toho poslouchejte

Verze pro tisk

Vzpomínáte si, děti, jak Matěj slavil v zoologické zahradě svůj svátek? A jak si přál nějakého zvířecího mazlíčka? Rodiče mu kromě křečka dali také parádní kolo – přesně takové si Matěj přál

….konečně mohl za krásného jarního sluníčka vyrazit na delší výlet. Chtěl navštívit kamaráda ve vedlejší vesnici. Maminka mu to dovolila, prý je to docela bezpečná cesta po cyklostezce. „Tak ahooooj, maminko“, zavolal na rozloučenou Matěj. „Nezapomeň si vzít helmu a žádné hlouposti, jeď opatrně“, místo odpovědi připomínala maminka. „No, jojo,“ a už za Matějem bouchly dveře. 

Matěj tušil, že ho maminka sleduje za záclonou, tak jel opravdu pomalu, s helmou na hlavě, ale jen co zatočil za první roh ulice, helmu sundal, strašně ho tlačila, je horko, kdo se s tím má otravovat. Najel na cyklostezku, ale napadlo ho, že by si to mohlo zkrátit přes lesní cestu. Nepršelo, tak se mu pojede pohodově a bude to mnohem zábavnější než na cyklostezce. Trochu přidal do pedálů a už si to frčel z kopce lesní cesty. Bohužel se mu kolo rozjelo mnohem víc, než chtěl, nezvládl řízení, bum bác, leží na zemi. Bolí ho hlava, má pár odřenin a nemůže došlápnout, i když nakonec vstává. Kolo je na tom mnohem hůř – má osmičku jako hrom.

„Co mám dělat?“ pomyslí si Matěj, „ zavolám tátovi, aby pro mne přijel, jinou volbu nemám.“ Tatínek přijel, naložil kolo a už si to mířili k domovu. V Matějovi by se krve nedořezal, věděl, že bude mazec. V duchu si nadával: „Kdybych maminku poslech, tak….“

Maminka je už vyhlížela. Matěj se připravil na kázání a výčitky, ale nejprve uslyšel: „Matěji, to jsem ráda, že se ti nestalo nic horšího!“ radostně maminka objímá svého klučíka. Matěj byl velice šťastný, že mu rodiče odpustili. Byl si vědom toho, že je neposlechl, a jejich výtky snášel se sklopenou hlavou.

Při večerní modlitbě mu projelo hlavou: „Maminko, tatínku, jsem moc rád, že vás mám. Slibuju, že se budu snažit vás poslouchat….“

V dnešním evangeliu jsme slyšeli Boží hlas: To je můj milovaný syn, toho poslouchejte! (Mt 17, 1-9)
Učedníci si byli vědomi toho, že pokud budou Pána Ježíše poslouchat, povede se jim dobře. I nám byli dáni rodiče, aby se o nás starali. My se na oplátku máme snažit svoje rodiče poslouchat, i když se nám to mnohdy nelíbí. Vždyť maminka s taťkou to s námi myslí dobře! K

Děti, modlíte se za své rodiče? Třeba touto modlitbou můžete poděkovat Pánu Bohu za maminku a tatínka:

Bože, náš nebeský Otče, Tvé místo u každého z nás zastupují naši rodiče. Proto od nás, dětí, očekáváš, že je budeme mít v lásce a úctě, budeme je poslouchat a pomáhat jim. Jak se k nim máme chovat, ukázal jsi nám skrze příklad svého Syna, Ježíše Krista. On, Bůh, Josefa a Marii ve všem poslouchal. Prosím Tě, naplň naše srdce vděčností a láskou k rodičům a také ke všem, komu na nás záleží. Dej nám sílu, abychom je ochotně poslouchali. Pomáhej nám, ať jsme jim vděčni. Jedině ty sám dokážeš odměnit všechnu jejich námahu a starosti. Dej jim pevné zdraví a dopřej, ať jsou ještě dlouho mezi námi. Ať si pomáhají, nikdy nás neopustí a nikdy se nerozejdou. Dej nám poznat, co můžeme udělat pro ně, jak jim můžeme dávat najevo, že si jich vážíme. Ať nezapomínáme, že všichni jsme na cestě do domova, který jsi nám připravil v nebi. Amen.

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 3 hosté.

Kdo je nový

  • rozalka
  • miki
  • Trtci
  • Michaela
  • miško

pečeť