kázání pro děti

Vzpomínáte si, děti, jak Matěj slavil v zoologické zahradě svůj svátek? A jak si přál nějakého zvířecího mazlíčka? Rodiče mu kromě křečka dali také parádní kolo – přesně takové si Matěj přál

….konečně mohl za krásného jarního sluníčka vyrazit na delší výlet. Chtěl navštívit kamaráda ve vedlejší vesnici. Maminka mu to dovolila, prý je to docela bezpečná cesta po cyklostezce. „Tak ahooooj, maminko“, zavolal na rozloučenou Matěj. „Nezapomeň si vzít helmu a žádné hlouposti, jeď opatrně“, místo odpovědi připomínala maminka. „No, jojo,“ a už za Matějem bouchly dveře. 

Kalendář ukazoval poslední únorovou neděli a Matěj byl moc rád, že se jí konečně dočkal. Měl rád každou neděli, ale tato pro něho byla výjimečná. Totiž ve čtvrtek slavil svůj svátek a rodiče mu slíbili na neděli překvapení. Ono se to řekne, ale kdo to má tak dlouho vydržet, takovou dobu čekat! Konečně je to tady – neděle!

Byla neděle. Zvony ohlašovaly, že je čas jít do kostela, ale Matěj pořád ležel v posteli. Ne, že by se mu nechtělo jít na mši, ale nemohl. Byl nemocný. Maminka s tatínkem odcházeli a ještě ode dveří volali: „Budeme se za tebe modlit, ať už je ti líp." "A hezky to tady sám zvládni,“ mrkla na něj maminka.

Matějovi bylo najednou líto, že nemůže jít taky…ach jo, jaká je to paráda, když je člověk zdravý a může si jít, kam chce, pomyslel si. Za chvíli rodiče přišli a Matěj se vyptával: „Jaké to bylo, bylo tam hodně dětí? A o čem pan farář vyprávěl?“