O statečné ovečce Íše

„Ahoooj děcka,“ vítal Bonifác o neděli dobrého pastýře všechny přítomné malé i velké děti Boží. Stejně jako Bonifác s Matějem i otec Petr byl zvědavý, zda děti splnily nepovinný úkol z minula a podle Matějova vzoru zasadily nějaké semínko. „Tak co vám vyrostlo,“ vyzvídal Matěj.
A co sis zasadil ty ?

Poté se Matěj zaposlouchal do pohádky, kterou mu vyprávěl tatínek...

Venku byla bouřka, na obloze se honily blesky, a tak pohádka O statečné ovečce Íše byla tím pravým ořechovým. Tato malá ovečka byla pěkná šibalka, stejně jako vy, děti. Ráda si skotačila, chytala motýly, ale věděla, že se mají poslouchat rodiče a hlas pastýře, který to s nimi myslí dobře. Když se jednou v noci přikradl do stáda falešný pastýř, zachránila celé stádo. Poznala, že hlas, který je volá z ohrady, není hlasem jejich pastýře. Začala bečet a s ní i ostatní ovce. Bečení přivolalo jejich dobrého pastýře a zloděj utekl…Všechno dobře dopadlo.

Také v evangeliu podle Jan 10, 11 – 18 Pán Ježíš jednou vyprávěl lidem o ovečkách a zloději. Říkal jim: "Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale snaží se proniknout tam jinudy, je zloděj. Kdo ale vchází dveřmi, ten je pastýř. Volá na každou ovečku jménem a vodí je na dobrou pastvu. Ovečky jdou za ním, protože znají jeho hlas. Za cizím člověkem nepůjdou, protože jeho hlas neznají.“

Pán Ježíš tím myslel, že kdo se snaží být jeho přítelem, bude se moci setkat s Bohem v nebi. Bůh nás, jako pastýř své ovečky, volá naším jménem, abychom šli za ním.

Každého z nás Bůh volá jeho jménem. Volá na Aničku, Markétku, Tomáše, Jonáše na všechny tvé kamarády, rodiče, prarodiče a i na ostatní lidi, které potkáváš na ulici a třeba je ani neznáš. Ale Bůh zná jejich jména a trpělivě každého zve, aby se s ním měl dobře.

Na příště máte děcka úkol:
NAMALUJTE SI OVEČKU, NAPIŠTE NA NI SVÉ JMÉNO (MŮŽETE NA NI NALEPIT I SVOJI FOTKU) A PŘINESTE NA ČERVNOVOU RODINNOU MŠI. Všechny ovečky poneseme v obětním průvodu jako poděkování Pánu Bohu za to, že je naším dobrým pastýřem.